Text Markéta Pilátová z knihy Kámen a Prvok:

Když si Friedensreich Hundertwasser postavil loď Regentag, přestal domy potřebovat. Složil kapitánské zkoušky a plavil se tak dlouho, dokud na lodi neumřel. A když koupíš plachetnici Papillon, vzpomeneš si na něj. Vidíš ho, toho excentrického, praktického snílka, jak stojí na přídi a má na hlavě svou barevnou kšiltovku. Pluje na Nový Zéland nebo do Japonska, kde bude zkoušet další a další způsoby barevných možností, jak se dotýkat materiálu. Pluje odvážně, moc se neohlíží zpátky. Někdy něco vyzkouší, a pak na to zapomene. Nebo se k tomu vrátí. Většinu svých obrazů po výstavě přemaluje. Staví domy, vinárny, benzinové pumpy, spalovny a veřejné záchodky s ekologickým splachováním. Žil a vymýšlel i kvůli tobě, i když o tom nevěděl.

Na své nové plachetnici postavíš na příď sochu motýlí ženy. Bude nerezová a bude mít jemná a pevná křídla s barevnými sklíčky. Budou se v nich odrážet slunce, světla hvězd a nočních majáků. A v bouřkách na ně bude hrát vítr píseň na počest všem, kteří se nebojí, kteří pořád něco vymýšlejí a chtějí všechno dělat jinak. V motýlí ženě bude ukrytá duše lodi. Protože jako dávní námořníci věříš, že každá loď ji má. Féničané měli na přídích koně, aby byli se svou lodí rychlí stejně jako oni. Vikingové věřili, že je hlavy draků a hadů ochrání před zlými duchy a bouřemi, a když se vozilo na galeonách indiánské zlato a stříbro z Nového světa, vyřezávali barokní řezbáři ohromné sochy žen a světců. Byly to sochy-jména, jména lodí, symbol bohatství, značka. Duše lodí už se na přídě nedávají a tobě to přijde trochu škoda. Protože tvoje loď má duši. Duši motýla. S barevnými křídly. Budou na ně dopadat tisíce kapek slané i sladké vody, v dešti i v bouřce. Socha motýlí ženy bude loď i tebe chránit před zlými duchy, vrtošivými božstvy i obyčejné smůle.

A když bude v noci duše lodi spát, motýlí žena se zlehka z lodi vytratí. Rozletí se někam k novým nápadům, k materiálům, které ještě nikdo nikdy neviděl, k novým domům a sochám. Bude je hledat, bude na ně usedat, sát jako motýl nektar všeho nového, barevného, vzrušujícího, vzdáleného a nevídaného. Pak se nad ránem vrátí a potichu ti, tak, abys to nepoznal, nasadí svá křídla.